Brušný tanec
je jedna z najstarších foriem tanca na svete
Jeho pôvod je vyložený z kameňov dohadov a veľakrát aj rozdielnych názorov. História tanca je však vždy spätá s náboženskými rituálmi afrických a ázijských krajín a pohybmi sprevádzajúcimi každodenný život človeka. Do dnešného dňa je brušný tanec úzko spájaný aj s plodnosťou. V Egypte si ani dnes nevedia predstaviť svadbu bez orientálnej tanečnice a tradíciou je aj svadobná fotka znázorňujúca mladomanželov, ktorí sa rukou dotýkajú bruška tanečnice, čím symbolizujú túžbu mať plodný manželský vzťah.
Prečo"brušný tanec"?
Do Európy priniesli v 19. storočí správu o orientálnych tanečniciach. Doteraz neznámu formu tanca pre západnú kultúru Fran
cúzi nazvali (danse du ventre) keďže sa im na prvý pohľad zdalo, že tanečnica hýbe prevažne bruchom. Aj keď pri tomto tanci je v pohybe skutočne celé telo vrátane hlavy, ramien a hrudníka.Históriu "moderného brušného tanca" vnímame od roku 1893, keď na svetovej výstave v Chicagu tanečnica "Little Egypt" očarila a zároveň šokovala západné publikum tancom, ktorý tak slobodne vystihoval krásu ženskeho pohybu. Odvtedy sa rapídne zvýšil záujem o orientálny tanec.
Prvé modernejšie pôsobisko brušných tanečníc bolo v krajine samotnej kolisky -v Egypte.V roku 1927-otvorila umelkyňa libanonského pôvodu Badia Masabni v Káhire Casino Operu. Tu už vznikol kabaretný štýl tanca Raqs sharqi/tanec východu/, ktorý bol obohatený oproti pôvodnému Raqs balady/tanec ľudu/ o rôzne krokové variácie, otočky a prácu so závojom. Kabaretný štýl preslávili umelkyne ako Tahya Carioca, Samya Gamal, Naima Akef. Spomínané tanečnice sa preslávili aj na filmovom plátne a stali sa idolmi svojej doby na celom svete. V druhej polovici 20.storočia sa islamisti snažili zabrániť popularite vzrastu zábavných podnikov a tak sa postupne pozatvárali aj legendárne zábavné podniky.
Napriek tomu aj vďaka stálemu záujmu západného publika je brušný tanec ešte aj dnes najžiadanejšou atrakciou arabskyćh krajín a počet zábavných podnikov s brušným tancom sa rozrástol aj na ostatných kontinentoch sveta. V súčasnosti registrovať čoraz viacej záujemcov o brušné tance dokonca aj v Japonsku, o čom svedčí veľká účasť Japoniek na festivaloch v Káhire a v Libanone.
Technika
Technika brušného tanca sa nazýva aj izolačná technika. Už samotný názov napovedá, že jednotlivé časti treba vedieť od seba izolovať, ale zároveň zachovať plynulosť a ladnosť pohybu. Každá arabská krajina, kde má orientálny tanec svoje miesto, má aj tento tanec svoje charakteristické črty. Rozdiel je nielen v rytmoch, v hudbe ale aj v kostýmoch, obuvi atď. Tieto rozdiely registrujeme nielen v jednotlivých štátoch, ale aj v rámci jednej krajiny. Rozdiely súvisia aj s mentalitou národa, so sociálnym postavením ľudu a tiež s historiou jednotlivých oblastí. Tak ako všetko na svete podlieha modernizácii a móde, tak aj brušný tanec prešiel niekoľkými zmenami počas svojho vývinu a to tak bude pokračovať určite aj v ďalších rokoch. Každá éra má svojich prívržencov a každý tanečník inklinuje k niečomu inému. Je to aj úplne prirodzené, veď všetci ľudia /ne/majú určité danosti ako ohybnosť, zmysel pre rytmus, temperament, vkus a to sú tie faktory, ktoré ovplyvňujú štýl tanečníka.
Aký je ten správny orientálny tanec?
Najlepšiu odpoveď človek nájde štúdiom u skutočných tanečnikov /Mahmoud Reda, Farida Fahmy, Raqia Hassan, Dina, Sahra Saeeda, Jasmin Jahal, Taha Moussa, Hoda Ibrahim a mnoho ďalších/ a v samotnej praxi. Prax je veľmi podstatná, aby si tanečník našiel svoj vlastný štýl a pokiaľ si zvolí dráhu pedagogiky , dokázal pripraviť na dráhu tanečníka aj svojich žiakov. Nemysliteľné je niekoho učiť niečo, čo človek sám nezažil. Aj keď je to žiaľ mnohokrát tak...
Čaro tohto umenia však nie je len v samotnej technike, ale predovšetkým v samotnom prevedení tanca, ktorý má vyžarovať ženskosť a zvýrazniť nielen krásu ženského tela, ale aj krásu duše tanečnice. Presne v tom spočíva každé umenie. Dobrý tanečník je ten, ktorý si dokáže publikum získať nielen tancom,ale aj svojou osobnosťou, úsmevom, komunikáciou tela a zmyslom zabávať publikum.
Kužely světel zavíří po pódiu, aby se posléze ustálily v jeho centru. Utahané orchestrální skladby vystřídá temperamentní hudba a ospalé publikum ožije. Zavlní se opona a ze zákulisí vpluje na parket bosá tanečnice (jen tak je prý možné bezprostřední spojení s Matkou zemí) v blyštivě měňavém zelenomodrém kostýmu složeném z podprsenky s třásněmi, šátku s penízky okolo beder a dlouhé přilínavé sukně připomíná ještěrku. Na rukou svítí pažní náramek ve tvaru stočeného hada, pupík zvýrazňuje malá náušnička těsně vedle něj, kotníky nohy obepínají rolničkové náramky. Svůdně se usměje a uhrančivým pohledem přejede po přítomných pánech. Máchnutím hlavy opíší její havraní vlasy obsáhlou kružnici, ve které tu a tam zasvítí penízky čelenky.
Kabaretní výstup, řeknete si. Jak ale vysvětlit ty statisíce žen, které si prvky orientálního břišního tance osvojují doslova po celém světě? Že by všechny toužily po kariéře kabaretních tanečnic? Ale kdepak!
"Jsem deset let vdaná", říká jedna Lada, "chtěla bych, aby si manžel vzpomněl, proč si mne vzal".
"Když tohle umění rozbalím na diskotéce či na party, kde se stále častěji hrají hudební styly trance a dance, v nichž zaznívají arabské melodie i rytmy, všechna pozornost se soustředí na mne", chválí si Jitka, "někdy mi dokonce tanečníci vytvoří volný prostor a tleskají do rytmu".
"Celý život jsem se trápila dietami, přihlásit se do nějakého kurzu tance, kde byly všechny ostatní holky ve váhových kategoriích okolo padesáti nebo méně kilo, bylo pro mne nemyslitelné. Úmorné pocení někde v tělocvičně mne zase bezbřeze nudilo a otravovalo. Tady jsem nejen zformovala postavu, ale dokonce i ta kila navíc, která mi asi zůstanou, dokázala prodat", směje se Monika, "zbavila jsem se mindráků a ověřila si, že kulaté bříško může působit opravdu sexy".
Galerie fotografií břišních tanečnic můžeme procházet třeba zde: http://wholeliferesources.com/americangypsy/gallery.htm
Orientální břišní tanec se skládá z několika základních figur, které většinou tvoří "kostru" tance. Samozřejmě tyto figury musí být choreograficky zpracovány tak, aby na sebe plynně navazovaly a tvořily jeden taneční celek. Záleží na tom, zda tančíte na hudbu pomalou nebo svižnější. Samozřejmě velice důležitý je rytmus, který tomuto tanci dodává bubínek či bubínky. Není důležitá pouze choreografie tance, ale především je kladen důraz na osobnost tanečnice, ztvárnění jejího vnitřního prožitku, rytmického cítění a temperamentu. Pokud by tomu tak nebylo, smrsknul by se tanec na neosobní strojové odcvičené vystoupení. Je nutné tanec prozářit svou vlastní duší, která je u každé tanečnice, i u začínající, odlišná. Záleží na temperamentu dívky či ženy, zda ze sebe vydá svůdný pohled nebo prozařuje jemným eteričnem. Právě proto je orientální tanec tak krásný a uchvacuje po celá staletí. Tanec pomáhá fyzicky i psychicky, stačí jen překonat nelehké začátky, protože netrénované tělo mnohdy zpočátku protestuje, ale při odborném vedení je výsledný tanec nádherný a uchvacující. Kurzy uvádějí jako optimální minimum pro kladný výsledek šestiměsíční trénink.
Nyní tedy alespoň základní figury, které můžete v tanci použít, a které se v prvních hodinách naučíte. První z nich je kroužek v pánvi, dále pak osmičky v pánvi. Pokračujeme kroužkem v hrudníku a kroužek hlavou. V dalších fázích se učíme tzv. vlnění celým tělem, které se skládá z jednotlivých kroužků – pánev – hrudník – hlava.
Pokud dosáhnete bravury v tomto tanci a nespokojíte se se pouze s domácím publikem, zúčastněte se například festivalu břišních tanečnic ve Stockholmu http://w1.864.telia.com/~u86413785/festival/, ovšem letos už to asi nestihnete, protože festival proběhl 24. - 27. května. Obdobných festivalů se pořádá po světě však celá řada. Namátkou zmiňuji ještě např. Desert Dance festival, který je pořádán v Kalifornii v San Jose http://www.desertdance.com.
Patříte-li ke ctitelům clipartu, můžete si další perly této kategorie stáhnout v zipu např odtud: http://members.aol.com/terpsich/ nebo zde http://www.shira.net/clip.htm.
Humor v podobě anglicky psaných anekdot o břišních tanečnicích najdete tady http://www.joyofbellydancing.com/humor2.htm.
Zvýšení sexuální přitažlivosti a boj o mužskou pozornost a přízeň není však jediným hnacím motivačním mechanismem těchto žen. To, že tanec neomezují žádné váhové či věkové kategorie, je obecně doporučován nejen pro zvýšení fyzické kondicea posílení břišního svalstva, pomáhá při terapii páteřních onemocnění, je vhodným relaxačním prvkem, a dokonce je doporučován při léčbě neplodnosti a jako fyzická aktivita gravidních žen, z něj činí opravdu atraktivní a vyhledávanou záležitost.
V posledních dvaceti letech lze zaznamenat trvalý nárůst obliby tohoto tance v západní Evropě i ve Spojených státech, za posledních deset let se břišní tanec zakořenil a rozšířil i v Čechách. Tento jev lze velmi dobře dokumentovat na internetu.
Bohatá nabídka různorodých kostýmů - ručně vyráběných i konfekčních, šátky, sukně, obličejové roušky můžeme vidět v obchodech zaměřených na tyto doplňky http://home.maine.rr.com/lila1/cabaretcostumes.htm nebo http://www.angelfire.com/bc2/persianprincess/Main.html. Kovové penízky ze zlata, stříbra, či bižuterie nabízí dokonce internetový orientshop i u nás http://www.orientalnitanec.cz/Objednavka.asp. Typické pro břišní tance je používání rozmanitých pomůcek, počínaje šátky, závoji, svíčkami, meči a živými hady konče.
Pokud nehodláte nikam docházet a chcete se věnovat břišnímu tanci v klidu doma, můžete se vzdělávat pomocí videí, korespondenční e-mailovou školou a za doprovodu objednané hudby.
Jste muž a zatoužil jste po břišním tanci? Pak si jistě přijdete na své na těchto stránkách: http://www.bdancer.com/Masculine.html. Chybí vám představa, jak takový týpek vlastně vypadá? Tak to ovšem musíte vidět Jima Boze jimboz.com.
Nejedná se tedy o žádný módní a přechodný výstřelek, o čemž svědčí i neobyčejně košatá historie břišního tance.
Jen málokterý tanec se udržel v oblibě tak dlouho, jako právě břišní tanec. Jeho historie je neobyčejně pestrá: počátky břišního tance se dají vystopovat snad již v období antiky. Lidé věřili, že úroda, plodnost a život jsou spojeny s velkými matkami – bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Dívky v různých koutech světa mohly být vysílány do chrámů a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho, jako symbol plodnosti. V Egyptě je i dnes tradicí zvát ke svatebnímu obřadu břišní tanečnici a pořizovat obrázky rukou manželů na jejím břiše. To dokládá i fakt, že břišní tanec mohl vzniknout v Africe jako tanec rodiček. Ženy primitivních kmenů tančily spolu s rodičkou a pomohly jí tak dosáhnout hladkého porodu. Zdravotní účinky břišního tance jsou tedy nepřekonatelné. Správným prováděním cviků lze i dosáhnout úspěšného otěhotnění tam, kde běžné metody selhaly, neboť při tanci dochází k vnitřní stimulaci orgánů. Proto je břišní tanec stále vyhledávanější jako terapie duševní i fyzická.
Pokud vás téma upoutalo a chcete se dozvědět více, použijte rozchodník, obsáhle zavádějící do všech možných končin světa, informující o kontaktech a homepage jednotlivých umělkyň, historii, principech, festivalech, nabízející hudbu, videa, movie, clip-art, potřeby pro tanečnice http://www.bdancer.com.
Poněkud osobnější, i když zdaleka ne tak obsáhlý, je Yasminin rozchodník http://www.joyofbellydancing.com.
V Čechách máme možnost si zakoupit instruktážní videokazetu břišního tance zde www.volny.cz/sivena/video.htm nebo potřeby pro orientální tanečnice ve virtuálních či kamenných obchodech www.orientalnibazar.cz/obchod
www.orientalniobchod.cz
www.orientalnitanec.cz
http://dreamworx.cz/book/tanec.html clanok
Blizssie info k historii belly dance http://www.belly-dance.org/
Hudba k vypocutiu bellydance! http://cdbaby.com/style/797/all
Orientální břišní tance vznikly asi 10 000 let před Kristem jako tanec rodiček. Orientální (nebo také břišní) tanec je vůbec nejstarším tanečním uměním na světě.
Kde jsou jeho kořeny není docela jasné. Za hlavní kolébku jsou považovány oblasti střední Afriky, oblasti Středního Východu (Mezopotámie, později Perská říše, což je dnešní Irán) a Dálný Východ (Indie).
Ve středověku se díky kočovníkům pocházejícím z Indie a otrokům pocházejících ze střední Afriky tanec rozšířil po celém Orientu.V každé zemi má tanec svou charakteristiku a liší se různými způsoby. Především v závislosti na kultuře dané země, na hudbě vyznačující se svou rychlostí a dynamikou. Liší se tradičními kostýmy, pomůckami a doplňky.
Rozlišujeme tanec:
egyptský – raks el šarki
řecký – ciffe telli
turecký – rakkase
perský, indický ,cikánský,pouliční a sucastny
Tanec egyptský – Tanečnice byly ze střední Afriky přivedeny do Egypta jako otrokyně a ten je od té doby považován za kolébku orientálního tance. V Egyptě je znám pod jménem „rak sel šarki“. Pro dávné Egypťany byl tanec základní součásti jejich kultury. Hudbě a tanci se věnovali lidé všech vrstev. Pro hudbu a tanec byly školeny některé ženy z harémů, vznešené ženy na veřejnosti nikdy netancovaly.
Tanec řecký – Kořeny břišního tance lze hledat také v dobách antického Řecka. Kult úrody a hojnosti byl odedávna spojen se jmény velkých bohyň jako Venuše, Afrodita či Ceres.Lidstvo věřilo, že úroda, plodnost a život bez živelných pohrom je spojen právě s těmito velkými matkami – bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Proto ve starých pramenech můžeme nalézt zmínky o tom, že dívky mohly být vysílány do chrámu a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho jako symbol plodnosti.
Kostýmy
Vždy záleží na odvážnosti a eleganci tanečnice. Cílem je působit sebevědomě, něžně a nezapomínat na křehkost ženy. Kostým dodá tanci nádherný lesk. Důležitou roli v orientálních tancích hraje samozřejmě tradice a neodmyslitelně ke kostýmu náleží cinkající pás a šátek, který rytmizuje pohyby boků tanečnice, třásně a penízky na oblečení či krásné šperky zdobící části těla.
Výběr šátku je pro ženu něco jako výběr překrásného šperku. Je to artefakt, který vás na první pohled osloví, se kterým se sžije a který vás bude nadále charakterizovat. S uvázáním šátku na kostým se teprve stáváte tanečnicí orientálního tance. Přijímáte roli ženské bytosti a tuto roli můžete částečně výběrem šátku a kostýmu měnit či upravovat. Lze se vyjádřit pomocí zvolených barev, pomocí tvaru šátku, pomocí typu a zvuku penízků, korálků, perliček i flitrů.
